streda 24. júla 2013

Tenzidy - prvá časť z dvoch

Najskôr trocha laicko-odbornej teórie. Tenzidy (inak aj surfaktanty) sú látky, ktoré znižujú povrchové napätie rozpúšťadiel (voda je rozpúšťadlo), čím uľahčujú rozpúšťanie a odstraňovanie nečistôt. To znamená, že spoja molekulu vody s čiastočkami špiny a takto dokáže čistiaca látka prejsť aj do pórov a pekne vyčistiť. Napríklad si predstavte, že máte zamastené ruky - ak si ich skúsite umyť iba vodou, je vám to na dve veci - na nič a na nič. Voda sa vo svojich kvapkach pekne kotúľa vašou pokožkou a ignoruje každý pokus o umytie. Ale keď použijete tenzid, ten dá vode správny rozmer - vtedy sa voda umúdri a pomáha pri čistení, naviaže na seba nečistoty a vy ich pekne spláchnete.

Odborne povedané: "Zjednodušeně řečeno, proces mytí a praní neboli převedení nečistot z povrchu materiálu do prací lázne spočívá v tom, že nečistoty, které jsou zpravidla nepolárního (neboli hydrofobního - odpudzuje vodu) charakteru, je pro jejich odstranění s povrchu látky nutné převést do vodního roztoku. To umožňuje tenzid, protože ten se jedním (nepolárním) koncem naváže na nepolární špínu a druhým koncem (polárním) na molekuly vody. V důsledku jsou tedy částice nečistot molekulami tenzidu obklopeny, a tím pádem rozptýleny ve vodném roztoku. Tak jsou nečistoty z povrchu materiálu odstraněny a následně mohou být odplaveny vodou." (http://cs.wikipedia.org/wiki/Tenzidy)

A ja som si chcela doma vyrobiť tekutý sprchový gél, šampón a tekuté mydlo. Tie bežné používať nemôžem, pretože sú v nich dráždivé tenzidy SLES = sodium laureth sulfate a/alebo SLS = sodium lauryl sulfat, na ktoré mám alergiu (ale myslím, že celkom úspešne dráždia aj iných ľudí). Tak som si posnorila, počítala a na čo som prišla - objavila som znova Ameriku!

Prvé mydlo vyrobené metódou za studena - palmarosa


Po mnohých týždňoch odhodlávania sa a lúskania stránok skúsených mydlárov, som sa konečne rozhodla urobiť prvé mydlo metódou za studena. Doteraz som používala metódu M&P - aké jednoduché, rozpustila som bio mydlovú hmotu a potom primiešavala silice. Niektoré vône boli naozaj úžasné. Naliala do formy, dala do chladu a hotovo. Ale teraz? Ach, dramatická premiéra!
Kolená sa mi triasli, ruky neposlúchali, takmer som nedýchala (čo sa aj odporúča, hlavne, keď sa zmiešava NaOH s destilovanou vodou, aby sme sa nenadýchali výparov)... Bázeň ako vyšitá, presne, ako pred prvým krémom.
Viem, že po pár podarených kusoch príde rutina, čistá radosť neskazená začiatočníckou triaškou, vymýšľanie a obdarúvanie, sebavedomé potriasanie hlavou... Ale to je budúcnosť.